První pomoc na cestách Nikoly Dóžové

Minule jsme vám přinesli článek o první pomoci na cestách z mého pohledu instruktora první pomoci. Jak se dívají na první pomoc zkušení cestovatelé?

Přinášíme vám rozhovor s Nikolou Dóžovouholkou se slabostí pro kávu, ultra running, čtení, sekání dřeva a přírodu. Je neustále v pohybu a to nemusí jezdit ani za hranice. Do pěti let cestovala s rodiči, misionáři, v 16 letech jí rodiče poslali do Kanady na celé prázdniny. Kanadu poté navštívila ještě 2x. Miluje Istanbul a jeho kavárny. V roce 2011 odcestovala do Keni a oproti plánu se zdržela o 3 měsíce déle. Cesty po Evropě už ani nepočítá. Ráda by se ještě vydala na Pacific Crest Trail, navštívila Asii a Barcelonu. Hlavně už se nemůže dočkat teplejšího počasí, kdy se vrátí k barefoot chůzi.  

Co pro tebe znamená cestování, jakým způsobem nejraději cestuješ?

Preferuji cestování na volno. Každá cesta je tak pro mě svobodou, výzvou, přirozeným pohybem a naplněním vnitřních potřeb. Neznám lepší pocit, než sedět v autobuse, vlaku, letadle a sledovat, jak se svět venku zrychluje a mění. Cestování je obrovský dar. Potkáte mnoho lidí, kultur. Zažijete situace, které vás donutí chovat se jinak než jak jste zvyklí. Každá cesta je doslova a do písmene vykročením mimo příjemné, komfortní zóny. Každá cesta mě donutí se zamyslet nad osobními hodnotami. Na každé cestě člověk vyroste a naučí se větší sebelásce, toleranci a smířlivosti. A to všichni potřebujeme.  

První pomoc na cestách Nikoly Dóžové

Jaké nejzajímavější destinace jsi navštívila?

Každá destinace má svoje kouzlo. Já jsem propadla Keni, kde jsem se oproti plánovaným 3 měsícům zdržela půl roku. Let jsem odkládala 2x a napotřetí mi letadlo uletělo. Tu cestu beru jako zlomovou. Hlavně proto, že jsem cestovala sama. Byl to maximálně intenzivní zážitek, ze kterého čerpám dodnes. Mojí hodně oblíbenou destinací je Istanbul. Má velmi osobité kouzlo. Je tam cítit bohatá historie, kulturní mísení a exotika. V posledních deseti letech se tam vracím skoro každý rok a listopad 2015 jsem si tam užila úplně celý. To bylo také velmi jedinečné.

Připravuješ se na každou destinaci jinak?

Ano a ne. Jsou věci které si beru všude, například i na dlouhé cesty mám minimálně jednu, ale spíše více knih. Balím se podle roční doby a zvyklostí země kam jedu. Dřív jsem se snažila připravit se na každou možnou situaci, na následující rok mám cíl zminimalizovat obsah věcí co si vezu. Ráda vím o místě, kam jedu co nejvíc předem a dělám si hrubý plán výletu.

Jak probíhá tvoje zdravotnická příprava před delší cestou?

Před Keňou jsem byla u zubaře a nechala se očkovat. Na každou svoji cestu jsem si dovybavovala lékárničku a na každou cestu si zařizuji cestovní pojištění. V rámci trenérských licencí jsem byla několikrát proškolená na první pomoc. Za mě čím víckrát si to člověk opakuje tím lépe. To mi připomíná, že už je na čase 🙂

Musela jsi na cestách řešit nějaké zdravotní komplikace?

Snad jediné dosavadní komplikace co mě na cestách potkaly byla angína a nevolnost. Zatím jsem nemusela v cizině do nemocnice a byla jsem vybavená tak, abych si dokázala poradit.

Jaký máš názor na cestování s dětmi?

Pozitivní! Svoje děti nemám. Znám to ale z pozice dítěte. Moji rodiče po převratu působili po celé Evropě jako misionáři a tak jsme do mých pěti let cestovali sem a tam. Asi hlavně díky tomu jsem cestování propadla a dávám tomu navrub větší otevřenost neznámému. Lidé mají pocit, že cestování s dětmi je něco obtížného a složitého. Já si to nemyslím. Pokud budete s dítětem cestovat odmalička, bude to pro něj normální, protože nic jiného přeci nezná! Navíc má nekonečnou možnost nových vjemů. Je tolik rodin, které s dětmi cestují. V obytných autech, na kolech, na hobiecatu (malý katamarán). A pak mi přijde, že pohyb z místa na místo je pro náš druh tak nějak přirozené 🙂 S mými dětmi cestovat budu, respektive budeme v pohybu neustále.

Připravuješ se nějak na poskytování první pomoci dětem?

Zatím ne. Teď je pro mě aktuálnější první pomoc na vodě a pod vodou. Až to bude aktuální, určitě se nechám vzdělat pod vedením někoho zasvěceného.

Kam se chystáš příště?

Moje momentální cesta a cesta na další minimálně dva roky je úzce spojená s projektem Kayak Around Europe. V létě jsem potkala úžasného člověka, který mi dal jedinečný a silný impulz. Už nějakou dobu jsem se chystala vyrazit na cesty, že to proběhne takhle jsem netušila. Jiří je už přes rok a půl na cestě kolem Evropy na mořském kajaku. Dá-li se to tak napsat, naše setkání bylo předem dané, osudové chcete-li. Hned třetí den co jsem ho znala jsem se zeptala, zda se k němu mohu přidat. Kývl. A tak se teď plavíme spolu. Před zimou jsme stihli uplout z Chorvatské Puly až do Italského Caorle. Tam nás zastihla zima taková, že nám kajaky zamrzaly. Před zimou jsme se proto rozhodli věnovat práci na našich projektech a za pár týdnu se vracíme ke kajakům a budeme pokračovat. Na jih, kolem Itálie a dál směrem k Gibraltaru. Končit budeme v Praze.

Cestu můžete sledovat na Facebooku projektu Kayak Around Europe, nebo na mém She on kayak. Určitě mrkněte na web Kayak Around Europe. Jiří píše velmi šikovně blog, ve kterém si každý najde to správné pro sebe. A pokud by vás jeho cesta zajímala více, zapište se do jeho newsu, posílá svou knihu e-mailem, jen tak 🙂

 

První pomoc na cestách Nikoly Dóžové

Niky, úžasný rozhovor, moc děkujeme! Držíme palce při zbylých kilometrech v kajaku a už vás vyhlížíme u španělského pobřeží 🙂

A co vy? Byli jste také v nějaké neobvyklé zemi, kam se na dovolenou  běžně nejezdí? Dejte vědět do komentářů, rádi se o vás dozvíme víc.

Komentáře