První pomoc na cestách Báry Pečeňové

Minule jsme vám přinesli článek o první pomoci na cestách z mého pohledu instruktora první pomoci. Jak se dívají na první pomoc zkušení cestovatelé?

Přinášíme vám rozhovor s Bárou Pečeňovou, která procestovala 30 zemí. Její vášní je cestování, překonávání svých limitů a sbírání pestrých zážitků. Někteří ji znáte z jejího turné s cestovatelskou projekcí nebo z cestovatelských festivalů Kolem Světa, Nadivoko či Slow travel. Na přednáškách formou stand-up show (Jak být hrdinou na cestě kolem světa? F*ckUp při cestování) povídá o zážitcích z cest, kdy trénuje odvahu, hecování se i zvládání cestovatelských průšvihů.

Bára v Brně pracuje jako senior konzultantka v GrowJOB institute a školitelka v oblasti budování firemní kultury a osobního rozvoje v rámci projektu Konec prokrastinace. Organizuje prestižní konference Leadership Praha a Leadership Brno, kterou zároveň moderuje.

Co tě baví na cestování?

Na cestování mě baví objevování netradičních míst, odlišných zvyklostí a různých životních stylů.

Cítím svobodu, možnost být sama sebou a příležitost se chovat spontálně. Baví mě se dostávat do situací, které by nešly v každodenní rutině připravit. Je zajímavé sledovat, jaké to je být v nekomfortní situaci a vymýšlet, jak z ní vybruslit. Kolikrát jsem vyváděla kvůli švábům vylézajících z parket, kvůli zplesnivělé válendě, ledové vodě ve sprše, nepříjemnostem s chilli v jídle, nepochopení se s místními, hádky s neférovými obchodníky a taxikáři. Situace se při cestování opakují, zvykám si na ně a po čase mě už nerozhodí stejná příčina.

První pomoc na cestách Báry Pečeňové

Jakým způsobem nejraději cestuješ?

Nejraději cestuji ve dvojici, s přítelem nebo s kamarádkou. Je jednodušší sladit své očekávání ve dvou než v partě pěti lidí. Zažila jsem zájezdy autobusem plného cizích lidí, školní výlety i odvaz v osmi lidech. Každá velikost skupiny má své výhody i nevýhody. A já jsem zastáncem komornějších skupin.

Mám ráda prodloužené víkendy v evropských městech a delší dovolené (např. 3 týdny) na jiném kontinentu. Stále mám v Česku práci a lidi, které mám ráda. Proto vyjíždím na kratší cesty vícekrát do roka. Nakonec strávím ročně 2-3 měsíce v zahraničí.

Jaké jsou tvé nejzajímavější navštívené destinace?

V nejsilnějších vzpomínkách mám místa, která byla naprosto odlišná od evropského prostředí. Bali, Izrael, Spojené arabské emiráty, Filipíny, Thajsko. Odlišná náboženství, kultura, způsob života, místní zvyklosti i příroda.

Jak probíhá tvá zdravotnická příprava před delší cestou?

Doposud jsem cestovala spíše zdravotně nepřipravená. A jako dcera lékárnice se za to stydím 😀 Na první cestu do Asie jsem neprošla očkováním ani nesbalila vlastní mini lékárničku.

První pomoc na cestách Báry Pečeňové

Musela jsi na cestách řešit nějaké zdravotní komplikace?

Stalo se mi toho už víc. Přes střevní potíže po asijském jídle, odřenou nohu po malé nehodě na motorce, hryznutí od koně, sražení chlapečka taxikářem v Manile až po dost bolestivý zánět močového měchýře po ranním koupání ve vodopádu, následné procházce rýžovými poli a větrnou cestou na motorce. Byla to bolestivá zkušenost a nevěřila jsem, že by mi pomohl místní šaman na Bali. Proto jsem zvolila vizovickou metodu – opij se slivovicí. Ne, že by mě to vyléčilo, ale aspoň jsem nepotřebovala chodit co 5 minut do pole. Je to velké ponaučení a už si vždy balím více slivovice + provizorní antibiotika!

Jaký máš názor na cestování s dětmi?

Sama jsem byla rodiči vyslána do Belgie. Bylo mi deset a měla jsem u cizí rodiny strávit měsíc. Jasně, patnácti hodinová cesta starým autobusem byla nepříjemná, ale změnilo mi to život. Doslova. Pobyt v zahraničí jsem si zamilovala, s novými lidmi rychle spřátelila i s mizernou znalostí angličtiny a naučila jsem se, že rukama, nohama se člověk domluví vždycky. Hlavně že se usmíváte ☺ Začala jsem každé léto trávit v zahraničí a od patnácti cestuju na vlastní pěst. Naučilo mě to větší samostatnosti a nebojácnosti.

V poslední době si všímám rodin, které si s miminkem hrají na pláži, v letadle nebo v autobuse. Proto si myslím, že cestování s dětmi se nemusíme obávat.

Připravuješ se nějak i na poskytování první pomoci dětem?

Jsem vděčná, že mám za sebou dva kurzy první pomoci u Soruda. Kdybych si neprošla desítky simulací, bála bych se pomoci i sama sobě, natož křehkým dětem.

Kam se chystáš příště? 

V květnu mě čeká belgická svatba v Itálii, v červenci svatební večírek v Holandsku a výběr svatebních šatů v Belgii (ne svých). Na podzim bych se opět ráda podívala do jihovýchodní Asie, kterou jsem si zamilovala.

První pomoc na cestách Báry Pečeňové

Baru, moc děkujeme za skvělý rozhovor a přejeme hodně štěstí při získávání nových a nových zážitků.

A co vy? Byli jste také v nějaké neobvyklé zemi, kam se na dovolenou  běžně nejezdí? Dejte vědět do komentářů, rádi se o vás dozvíme víc.

Komentáře